Svět podle Charlie

Jedenáctá kapitola

už na předním sedadle, sevřel pevně v prstech volant, který měl před sebou. Potichoučku zavrčel a zadíval se do zpětného zrcátka na ženu spící na zadním sedadle. Pravidelně oddechovala, na tvářích zaschlé slzy a mírně otevřená ústa. Byla nádherná. Jeho srdce vynechalo úder, když si vzpomněl na scénu v lese. Ležela na zemi, nad ní nakloněný mladý muž, který jí vytahoval šaty a dral se mezi její nohy.

Bránila se, co jí síly stačily. Křičela, sténala a prosila násilníka, ať jí neubližuje. Ať jí nechá jít. Dokonce byla schopná se ho doprošovat a slibovat mu všechno, co si jen bude přát. Ale on! On chtěl jen to jediné. Chtěl jen tělo, které pod ním leželo.

Stín nabral vzduch do plic, aby se uklidnil. Do nosu ho uhodil pach cizího lvího samce. Neudržel zavrčení, které se rozneslo kabinou. Opět zkontroloval spící krásku, zda jí svým projevem zloby, neprobudil. Lehce se zavrtěla, ale spala dál. Na malý moment zavřel oči a pak se zadíval na silnici, po které ujíždělo jeho auto.

Přeřadil a soustředil se na to jediné. Dostat svou malou princeznu do bezpečí. Správně by jí měl odvést do bezpečné náruče její rodiny, ale nemohl to udělat. Právě v tuto chvíli jí chtěl mít, co nejblíže u sebe. Potřeboval se uklidnit. I když se to zdá divné, tak její přítomnost, mu určitým způsobem přinášela blahodárný klid.

Dnes večer se málem neudržel. Chybělo jen málo a připsal by si na svůj dlouhý seznam další jméno oběti. Zarazil se jen, protože si uvědomil, že ten samec je ještě velice mladý a poblázněný ženou, která nedokáže ovládat svou přirozenou smyslnost. Trošku se usmál, když uslyšel tiché zavrnění. Byl rád, že je již klidná a že se s ním cítí v bezpečí. Její projevená důvěra v něho, ho uspokojovala.

Koutkem oka zaznamenal známou krajinu. Zavrtěl se na sedadle, zabubnoval prsty o volant a zařadil. Začal být neklidný. Právě vezl svou životní družku k sobě do doupěte a bál se, že se jí tam nebude líbit. Nikdy před tím si domů nikoho nepřivedl. Nechtěl, aby někdo viděl, kde a jak žije. Bylo to jeho malé království. Teritorium, kam nikdo neměl přístup.

Natáhl se do přihrádky, vyndal krabičku ovladače a zpomalil auto před velkou železnou bránou. Zmáčkl tlačítko a odhodil ovladač na sedadlo spolujezdce. Mezitím se brána začala pomalu otevírat. Opět zařadil a sešlápl plyn. Vrata garáže se před ním otevřela a on vjel dovnitř. Projel kolem řady značkových aut, které si za dobu pěti let pořídil. Zaparkoval na místě, kde obvykle jeho džíp stál. Vypnul motor a zůstal ztuhle sedět na sedačce. Zavřel oči, nabral do plic vzduch a vydechl.

Uběhla snad minuta, než si dodal dost odvahy otevřít dveře a vystoupit. Obešel auto, natáhl se po klice a otevřel. Jeho zrak dopadl na ženu, která se choulila na zadních sedadlech. Natáhl se dovnitř a vzal jí do náruče. Něco zamumlala, zavrtěla se mu na hrudi a opět klidně usnula. Lehce si jí nadhodil, nohou zabouchl dveře auta a vydal se do svého současného obydlí.

Loktem pravé ruky rozsvítil světlo, vešel do předsíně a zadíval se do tváře spící ženy. Zavzdychala a zabořila nos do jeho krku. Usmál se, ale netrvalo to dlouho, když se mu do nosu opět vloudila vůně lva, nespokojeně zavrčel. Nechtěl, aby jím byla cítit. Než si to stačil rozmyslet, zamířil do koupelny a posadil jí na mramorovou desku vedle umyvadla.

Mírně zaprotestovala. Zabroukal jí do ucha a tím jí uklidnil. Stále v polospánku, jí rozepnul šaty a pomaličku jí je stáhnul z těla. Zrak měl stále upřený do jejího obličeje, když stahoval korzet. Červené šaty se snesly k zemi, nohou je odkopl do rohu s tím, že je později vyhodí anebo spálí. Neměla podprsenku, což byla výhoda i nevýhoda.

Přitulil si jí k hrudi, pozvedl zrak a zadíval se na její záda v zrcadle. Poté sledoval své ruce, které se přesunuly na její boky, zastavili se u kalhotek a vyčkávali. Sakra, bylo to strašně erotické a těžké. Nadechnul se, přesunul jednu ruku pod okraj kalhotek, až se dotkl hladké kůže na zadečku. Pozvedl její tělo a druhou rukou opatrně zatahal za elastický okraj krajky. Nejdříve jeden bok, pak druhý. Zavřel oči, odtáhl se od ní a poslepu jí ten nepatrný kus látky přetáhl přes nohy.

Poslepu se zaměřil na podvazkový pás. Začal pravou nohou. Rozepnul spony držící světle hnědou punčochu, kterou sroloval a odhodil. Druhou nohu vysvlékl podobně, ale rychleji, jelikož si byl už ve svých pohybech jistější. Teď již stačilo rozepnout sponu nad hýžděmi a zbavit se posledního kousku prádla, který měla na sobě. Po dlouhé době se opět nadechl. Znovu se k ní přitiskl, obmotal její nohy kolem boků a položil na vrchní část stehen dlaně. Nadhodil si její váhu v náruči a přitiskl její klín ke svému břichu.

„Drž se pevně, zlatíčko!“ rozkázal jí tiše do ucha.

Lehce přikývla, přitulila se k jeho rameni a pevně přitiskla svaly na stehnech k jeho bokům. Na zadku ucítil, jak překřížila kotníky a tak se k němu pevněji připoutala. Obrátil se, a se svým sladkým nákladem, přešel ke sprše. Vstoupil do ní, stále oblečený a spustil sprchu. Do jeho tváře uhodila teplá voda, která se mu ihned vsákla do oblečení.

Chviličku váhal a přemýšlel, co má dělat. Poté přistoupil ke stěně a opřel její záda o chladivé dlaždičky. Sakra, v tuhle chvíli by si přál vlastnit vanu. Jednou rukou jí stále podpíral a druhou zatlačil do dávkovače s mýdlem, které se mu dopadlo do dlaně. Polkl, udělal úkrok vzad a spočinul pohledem na ženské tváři.  Pořád měla zavřené oči. Na změnu svého prostředí reagovala pouze tím, že zaklonila hlavu a otevřela ústa. Na první pohled mu bylo jasné, že si užívá teplou vodu, která jí dopadala do tváře a tělo.

Sklonil hlavu a poprvé se zadíval na její hruď. Dokonale tvarovaná a velká ňadra se otírala o mokrou látku košile. Bradavky byly v pozoru a lákaly ho, ať je vezme do úst. Zamračil se, když spočinul zrakem na pravém prsu. Okolí tmavě růžové bradavky hyzdilo hluboký mužský otisk zubů. Rozkročil se, zatnul čelist a položil ruku na její kůži. Lehkými krouživými pohyby jí roznesl mýdlo po celé délce trupu. Všude tam, kam dosáhl a měl volný přístup. Potichoučku zaprotestovala, když jí donutil postavit se na vlastní nohy.

Opět nabral mýdlo, promnul si ho mezi obě, již volné ruce a pokračoval v její očistě. Přejížděl opatrně přes bříško a boky. Poté poklekl a namydlil celou délku nohou, až ke kotníkům. Když byl hotov, postavil se, nabral další várku mužského mýdla a pořádně vydrhl ruce. Nejdříve levou a pak pravou. Skončil u krku, zadíval se do milované tváře a bolestně zaúpěl. Nebylo nikterak příjemné mít touhou citlivé tělo sepnuté pevnou látkou džínsů.

Zavřel oči, přes zaťaté zuby nabral vzduch a natáhl se pro šampón. Otevřel oči, natočil tmavě modrou lahvičku a nechal pořádnou dávku tekutiny dopadnout na mokré vlasy. Až v ten okamžik si uvědomil, že v nich stále má sponky, které jí měli držet vyumělkovaný účes. Nechal to plavat. Vrátil šampón na své místo a zajel prsty do záplavy tmavých vln. Promasíroval jí pokožku hlavy, na zem nechal dopadnout s cinkotem železné drátky a projel vlasy až ke konečkům.

Když byl hotov, spláchnul veškerou pěnu, která se vytvořila jeho konáním. Zbývalo už jediné. Lehounce jí přinutil, aby se o něho opřela. Nabral další mýdlo a začal se zabývat jejími zády a zadečkem. Spokojeně zavzdychala, když jí jeho prsty přejely přes kříž. Zavřel oči a ztuhnul. Byl ztracený ve svém vlastním světě.

Mám překrásný sen. Zavzdychám a zavrtím se. Nacházím se pod proudem teplé vody a mého nahého těla se dotýkají ty nejněžnější ruce, které jsem kdy měla čest poznat. Do nosu se mi vloudí vůně mužského mýdla, které mi roztírá po těle v krouživých pohybech dlaní a prstů. Právě v tuto chvíli obkružuje opatrně bradavku pravého ňadra, sjíždí pod žebra a vrací se zpět k druhému hrbolku, který se již těší na jeho dotek.

Zaprotestuju, když mě donutí postavit se na nohy. Tiché zamručení mě uklidní, i když ztrácím to teplo, které mi jeho tělo dodává. Krouživými pohyby omyje mé břicho a boky. Dále si povědomě uvědomuju pouze to, jak přede mnou pokleká a mydlí mé nohy. Po dlouhé době vstane, omyje mé ruce a zastaví se na mém hrdle, kde chvilku hladí konečky prstů mé tepny. Znovu zaprotestuju, když se jeho ruce někam vytratí. Ale to už mi do vlasů dopadá studená tekutina, do které zaboří prsty a roznáší jí po celé ploše mých vlasů. Na zem dopadnou vlásenky, pokožku hlavy masírují zkušené prsty a já se ocitám ve svém vlastním nebi, které nehodlám opustit.

Ale on má se mnou jiné plány. Vyplete se z mých vlasů, opláchne je vodou a bolestně zasténá. Zasténá? Bolestně? Zmateně zavrtím hlavou a pomalu se dostávám do reality. Právě v tu chvíli, kdy si mě přitiskne na hruď oděnou do mokré látky, otevírám oči. Zadívám se na kůži na jeho krku a několikrát zamrkám. Nezdá se mi to! Právě se nacházím ve sprše s úplně cizím mužem. Nadechnu se a ucítím již známou vůni, která mě uklidní, a já si uvědomím, že se nacházím tam, kde mám být.

Něžné ruce se věnují mým nahým zádům. Lehounce je hladí a masírují. Konečky prstů se dotkne mého kříže a já zasténám. Nedokážu tomu zabránit. Ztuhne a zavzdychá. Několik vteřin čekám, až se začne opět něco dít, ale on stále stojí a nehýbá se. Převezmu iniciativu, obtočím ruce kolem jeho krku a políbím ho na odhalenou kůži.

Nereaguje. Připadá mi, jako kdybych měla v objetí sochu. Teplou, voňavou sochu, která mě dohání k šílenství. Měla bych se asi sama sebe zeptat, proč po tom zážitku v lese, mám touhu opět pokoušet štěstí a dovolit nějakému muži se mě dotýkat. Proč vlastně cítím touhu si tohoto muže přivlastnit a nechat ho, aby se mnou splynul v jedno? Sakra, je mi to jedno! Teď mě zajímá jen to, jak ho donutit, aby se mnou spolupracoval.

Olíznu tepnu na krku, uvolním svůj stisk a přemístím ruce na jeho ramena. Sleduji, jak mé ruce sjíždějí ke knoflíčkům na jeho košili. Začnu je rozepínat a odhalovat opálenou kůži na jeho hrudi. Postupuju pomaličku, knoflíček po knoflíčku. Užívám si každou chvilku. Přešlápnu z nohy na nohu. Už jen tři a budu mu moct tu mokrou látku sundat. Konečně jí rozevřu, vytáhnu s kalhot a zajedu pod ní. Mazlím se s odhalenou kůží, když odstraňuju látku z jeho nádherného těla.

Mé bradavky se dotknou jeho hrudě, když si stoupám na špičky a stahuju látku přes mohutná ramena. Zavzdychá a konečně se pohne. Sjede rukama na můj zadek, do kterého zaboří prsty a zmáčkne. Spokojeně se usměju. Ale, pak mi dojde, že jeho nový postoj, mi brání v tom, abych dokončila to, co jsem si umanula.

„Chci…“

Zmlknu, když se poprvé podívám do jeho tváře. Vau, sakra! Právě jsem se asi zamilovala. Zakroutím hlavou a několikrát zamrkám. Možná, že stále sním a on je výtvor mé bujné představivosti, protože jeho tvář je nadpozemsky krásná. Takovou tvář si můžete pouze vysnít. Nemůže existovat! Prostě nemůže!

Sakra, asi může, protože už určitě nesním a on tu stále přede mnou stojí. Konečky prstů se dotknu jeho tváře. Zmámeně se zadívám do jeho prazvláštních očí. Jedno má zelené a druhé hnědé. Okrášlené dlouhými tmavými řasy a dokonale vykrojeným obočím. Hranaté čelisti, vystouplé lícní kosti a nad plnými rty rovný nos. Neodolám a zajedu rukou do hustých černých vlasů, čímž odkryju jeden plavý pramínek. Fascinující!

„Kdo jsi?“ zašeptám.

„Nikdo“ pronese hlubokým barytonem. „Stín“

„Stín?“ zalapám po dechu.

„Ano, Stín!“

Tak tohle je Stín! Můj Stín! Už vím, proč se ho vůbec nebojím a toužím zůstat v jeho náruči. Přitisknu se k jeho tělu, donutím ho, ať skloní hlavu a poprvé ho políbím. Naše rty se setkají v půli cesty. Otevřu své a nechám vklouznout jeho jazyk tam, kam patří. Zasténá mi do úst, přitiskne můj klín ke svému a zajede rukou do mých vlasů.

Má záda dopadnou na stěnu, pokrytou dlaždičkami. Chci ho, tak strašně ho potřebuju. Opět se vracím k jeho košili a zatahám za ni. Po další sérii polibků, mě konečně uposlechne. Opustí mé vlasy i tělo, serve se sebe mokrou látku a urychleně se ke mně vrátí. Opře dlaně o stěnu vedle mé hlavy, já zatím hladím jeho záda a zatínám nehty do kůže na nich. Prsy se otírám o jeho hruď, klínem zase o mokrou látku džínových kalhot.

„Tohle je bláznovství!“ zašeptá do mých rtů a opět zajede jazykem dovnitř. Chvíli se přetahujeme a pak se znovu odpoutá. „Měl bych tě nechat, ať se domyješ sama a vrátíš se tam, kam patříš!“

„Ne“ zaprotestuju.

„Musím…“zavzdychá a zavře oči. „Musím tě nechat jít!“

Odtrhne se ode mě a vyletí se sprchy. Sakra, tak tohle mu neulehčím. Už mě dnes večer žádný muž neopustí. On je můj! Můj! Popadnu ručník a při chůzi se rychle otírám. Když jsem relativně suchá, odchodím ho na zem a vyjdu z koupelny. Procházím ztichlým domem a hledám svého samce.

Jeden tmavý pokoj střídá druhý. Sakra, proč musí žít v tak velkém domě? Na konci další chodby uvidím světlo. Nečekám ani minutu a vrazím do pokoje. Zaznamenám velkou postel s bílými poduškami, malé noční stolečky, béžový koberec a velké okno. Ozve se dunivá rána, která mě donutí se otočit k dalším dveřím. Přistoupím k nim a nahlédnu do přilehlé místnosti.

Všude kam dopadne mé oko, vidím mužské oděvy. Kalhoty, svetry, košile, značková saka, kravaty a dokonce boty. Můj Stín stál u jednoho regálu opřený o dlaně. Má skloněnou hlavu a zhluboka dýchá. Mokré džínsy, které vidím na zemi před sebou, nahradil domácími tepláky.  Jeho záda ztuhnou, když si uvědomí mou přítomnost.

„Nechoď ke mně!“ zavrčí.

Neuposlechnu jeho přímý rozkaz a udělám tři kroky k němu. Dřevo zaúpí pod sílou jeho stisku. Zastavím se a nakloním hlavu k rameni. Nasaju nosem potřebný vzduch, který mi dodá odvahu pokračovat v cestě. Pohnu se a udělám další dva kroky.

„Sakra!“ zavrčí, až se svaly na jeho zádech zavlní. „Řekl jsem, ať ke mně nechodíš!“

„Proč?“

Má otázka ho zaskočí. Mírně natočí hlavu a já mám tak možnost zahlédnout jeho tvář. Jeho oči září nebezpečným leskem, z úst mu trčí dva opravdu nebezpečně vypadající tesáky a vrčí, tak až se mi z toho ježí chloupky za krkem. Vrčí stále víc, když zpozoruje mou stálou nahotu. Jediným pohybem ruky z regálu vytáhne triko a hodí mi ho do obličeje.

„Obleč se!“

Automaticky zachytím tričko do ruky a odhodím na zem. Bez dalších zastávek vykročím k němu. Otočí se a přitiskne na skříň za sebou. Ruce vletí nahoru a prsty obejme železnou tyč. Vystaví se tak mému pohledu, který ho zkoumavě prolétne od hlavy k patě. Zastavím se několik centimetrů od něho a znovu si ho prohlédnu. Teď už nespěchám a mazlím se očima s každou odhalenou částí těla.

Ploché břicho ozdobené polštářky svalů, vystouplá prsa a tmavé bradavky. Nikde ani chloupek, jen hladká opálená kůže. Napnuté svaly na pažích a krku. Neodolám a dotknu se ho. Pohladím ho po hrudi, krku a zatnuté čelisti. Přistoupím, stoupnu na špičky a přejedu jazykem přes tepnu, ve které burácivě dovádí krev.

„Naposledy ti říkám, ať odtud vypadneš!“ zavrčí.

Usměju se do jeho kůže, přitulím se k němu. Prsa přitisknu na pevné prsní svaly, dlaněmi pohladím ruce až k zápěstí a spokojeně zapředu. Využiju toho, že je přitisknutý ke skříni a opřu levou nohu o dubové prkno prostřední přihrádky, kde leží schovaná další trička. Tím otevírám svůj klín, čehož on nechce využít. Musím se toho prostě ujmout sama.

Nikdy bych netypovala, že se mi tohle může stát. Kdyby mi někdo řekl, že budu stát na špičce jedné nohy a druhou budu mít položenou ve skříni, abych mohla pomilovat nějakého muže, tak bych se mu vysmála. Vlastně bych tomu vůbec nevěřila, jelikož to nemůže být proveditelný. Hm, to bych se asi spletla, protože v tuto chvíli to osobně zkouším a musím uznat, že je to opravdu těžký, ale určitě to musím udělat.

Abych si dodala stabilitu, zajedu pravou rukou za jeho krk a druhou zamířím na jeho břicho.  Zavrčí, čímž je donutí, abych se podívala do jeho tváře. Bedlivě sleduje mou ruku, která si to míří k okraji jeho kalhot. Z blízka vypadají jeho tesáky ostře a velice nebezpečně. Pak se jeho oči vrátí k mé tváři.

„Neriskuj, holčičko! Nevíš, čeho jsem schopný!“

Neberu jeho varování na vědomí a zajedu rukou do kalhot. Zmateně svraštím obočí, když ani zde nenaleznu chloupky.  Pouze hladkou kůži a jeho penis. Obrovský a již připravený penis. Neměla bych to dělat, ale musím se podívat. Odtrhnu se od jeho očí a nebezpečných tesáků a zadívám se dolů.

Stáhnu mu tepláky pod boky, což je dost složitý úkol, když to mám provádět jednou rukou. Ach, sakra! Vážně je holý, jako při narození. Vystřelí nahoru a zůstane stát v pozoru, dotýkajíc se špičkou mého břicha. Vau, pod mým pozorným dohledem nabude na šířce a velikosti. Cítím, jak dole vlhnu, jen z pomyšlení, že za maličký okamžik bude toto všechno uvnitř mě. Musí to být hned teď uvnitř mě.

Zapřu se o nohu, napnu svaly v paži, objímající jeho krk a ještě víc si stoupnu na špičky prstů. Bolí to, ale já ho tam musím dostat! Musím! Zaskučím, už pouze jen kousek a mohu ho nasměrovat tam, kam chci. Ještě trošku, výš! Ano, to je ono! Balancuju a napínám svaly celého těla. Sakra, ztratím koncentraci a dopadnu zpět na patu. Nadechnu se a zkouším to znovu. Pomaličku, opatrně.

Vůbec se nesnaží mi pomoct. Když znovu dopadnu na patu, mám velkou chuť to konečně vzdát. Když se, ale zadívám do jeho tváře a zaznamenám posměšný úsměv, dodá mi to potřebnou sílu zkusit to znovu. Ale tentokrát na to půjdu jinak. Obejmu ho i druhou rukou, vyhoupnu se a zaháknu pravou nohu o jeho bok. Levou mám stále zapřenou o pevné dřevo. Chvíli se ho ještě pevně držím a lapám po dechu z té námahy.

Poté poslepu levou rukou zamířím zpět k objektu své touhy. Pohladím ho konečky prstů a opatrně ho zavedu ke svému otvoru. Opatrně nechám jeho špičku vklouznout dovnitř a pustím ho, když tělem klesám dolů a tak vtahuju penis do sebe. Otevřu ústa a nechám stony rozkoše opustit své nitro. Takové to ještě nikdy předtím nebylo. Všechno mám pod svou vlastní kontrolou. Udávám pomalé tempo, když se část jeho těla pomaličku noří do útrob toho mého.  

Cítím každý nepatrný kousek, který hladí mé vnitřní stěny. Miluju to, jak mě roztahuje a neskutečně zcela naplňuje. Stále klesám, a přesto ho nemám v sobě celého.

„Ještě kousek, miláčku! Vezmi si mě celého!“ zavrní do mého ucha.

Chci ho poškádlit a zároveň potrestat za jeho předešlé chování. Nadzvednu se a nechám ho skoro celého vyjet. Nespokojeně zavrčí, když oddálím jeho špičku od svého klína. Pak opět klesnu, už si ho nemusím ani nasměrovat, vklouzne do mě bez problému celý, až se dotkne špičkou mého lůna. Zalapám po dechu. Takhle jsem to nechtěla, pouze mé svaly již neudržely tu zátěž.

Zakloním hlavu a odhalím mu tak svůj krk. Mé nehty se zaboří do jeho kůže, jak se ho snažím udržet. Na zadku ucítím jednu jeho ruku, která mě podepře a nadzvedne. Druhá ruka se přemístí na mé stehno, do kterého zaboří své prsty. Už ho nemusím žádat o spolupráci. Převzal kontrolu nad naším spojením. Tempo zůstává stejné. Sem a tam, nahoru a dolů. Svaly na pažích se mu napínají, když mě zvedá a nechává opět klesat. K uším mi doléhá jeho spokojené vrnění. Nemůžu jinak a otevírám své oči. Setkávám se s jeho pohledem, který plane a mrazí mě z něho v zádech. Dokonce i jejich barva se změní. Místo čokoládově teplé zlatavá s nádechem červené, jako kdyby mu v oku plápolal oheň. Druhé oko, které měl před pár minutami láhvově zelené, se stalo tyrkysové. Zajímavá kombinace.

Nakloním se k němu a políbím rty a velké ostré hroty. Vzrušuje mě pocit, že jsem tak blízko něčeho, tolik nebezpečného. Kdyby chtěl, mohl by mě těmito ostrými hroty jediným skusem svých čelistí zabít. Mé tělo se chová jako ladička, u které ví, jak jí má správně použít. Cítím ho úplně všude. Jeho kůži, řinoucí se pot a tu neskutečnou vůni, která nás obklopuje. Vím, že samec během páření vydává svůj odér, aby si tak označil dobyté území. Ale nikdy předtím to nebylo takovéto vzrušující a velice silné. Všechno tohle si uvědomuju a během pár vteřin mě zachvátí neuvěřitelný orgasmus. Stín se přestane pohybovat a nechá mě vychutnat si tu nevysvětlitelnou rozkoš.