Svět podle Charlie

Břitva položil mobil na stůl a zadíval se na Martyho, který upíjel pivo s orosené láhve. Co má sakra, teď dělat? Jak má najít jednu pomatenou samici, která volá o pomoc, i v případě, kdy se jí ulomí nehtíček. Na tohle vážně nemá čas. Ale musí to udělat, protože to slíbil svému bratrovi, který mu už několikrát zachránil život.

„Co se děje?“ zeptá se Marty.

„Máš kontakt na svého bráchu, Marty?“

„No…“zavrčí a odvrátí oči.

„Máš nebo nemáš?“

„Mám“ přizná se po chvilce. „Proč ho potřebuješ?“

„On by mohl vědět, kde se nachází ta Stínova slepice!“ zavrčí znechuceně.

„To by asi mohl! Proč jí sháníš? Myslel jsem, že jí nemáš moc v lásce, kvůli tomu, co provedla Stínovi!“

„Stín zachytil její SOS!“

„Sakra“ uleví si Marty. „Myslíš si, že je v nebezpečí?“

„Cha, ta a v nebezpečí?“ odfrkne si. „Asi si zlomila nehtíček, anebo špatně natupírovala vlasy!“

„Tak proč bych měl volat Percymu? Pokud si myslíš, že se nic neděje, tak ho nebudu kontaktovat!“ opět se opřel o zeď a napil se piva.

„Slíbil jsem Stínovi, že se o ni postarám. A tak to tedy i udělám!“ pravil znechuceně. „Zavolej mu!“ přikázal svému medvědímu bratrovi.

„Sakra“ ulevil si Marty a zašátral v kapse bundy. Vytáhl mobil a několik vteřin hledal číslo. Pak se naposledy podíval na Břitvu, zhluboka se nadechl a zmáčkl tlačítko volání.

„Percy?“ zašeptal a zavřel oči, když uslyšel bratrův hlas.

„Já…“polkl. „…taky tě rád slyším.“ chvíli poslouchal.

„Taky mi scházíš, brácho!“ další ticho.

„Ne, nevrátím se!“ další slova řinoucí se ze sluchátka, které Břitva slyšel pouze, jako šum.

„Počkej, brácho!“ zahrčí dojatě Marty. „Já volám jen kvůli tomu, abych zjistil, jestli se něco nestalo samici jednoho mého bratra. Je to panter! Jmenuje se Stín!“ nastalo další ticho.

„Ne, nevím, jak se jmenuje!“ zabručel a poslouchal. „Vím, že bydlí se lvi!“ pozvedne pohled a zapíchne se jím do jeho očí. „Ano, ano! Ty jí prý říkáš zpropadená kočko!“

„Percy, jsi tam ještě?“ promluví po chvíli a přitom si okusuje dolní ret.

„Cože?“ zavrčí a ztuhne v pozoru, čímž donutí Břitvu, aby se k němu naklonil. „Je v pořádku?“ začne nervózně ťukat do desky stolu a uhýbá před bratrovým pohledem.

„Takže teď je v bezpečí za zdmi Donovenova klanu?“ chvíli poslouchá, co mu Percy říká. „Hm, takže je v doupěti bojovníků! To je dobře!“ nakloní hlavu a pokývá. „Dobrá! Děkuju, Percy!“ pak se usměje při poslouchání dalších slov. „Jasně!“ další úsměv. „Určitě ti zavolám!“ zachechtání. „Rád s tebou zajdu na drink, brácho!“ uvolní se a opře nohu o druhou židli. „Jo, taky se těším!“ zaklapne mobil a zadívá se na Břitvu.

„Tak co?“ zavrčí Břitva.

„Byla v pořádném průseru!“ začne a zadívá se na něho, ale Břitva to nijak nekomentuje a vyčkává.

„Unesly jí!“ další dramatická pauza, která trvala déle.

„Pokračuj!“ zavrčí Břitva.

„Znásilnili jí!“

Břitva ztuhne, zatne pěst, ve které držel skleničku a nebezpečně zavrčí. Nevšímá si krve a střepů, které dopadají na skleněnou plochu barového stolu. Nakloní se k Martymu a přes rty, ze kterých mu trčí cigareta, zavrčí.

„Vykastrovali ty parchanty?“

„Žádný chlap!“ zavrtí zamítavě hlavou Marty.

„Jak to myslíš?“ posadí se zmateně Břitva na svou židli.

„Samice! Byla to samice!“

„Dobrá!“ Břitva nasaje vzduch přes zaťaté čelisti. „Chytili jí?“ řekl potichu.

„Ne, samice nechali uprchnout, před tím, než to zjistili.“

„Dostali z ní, alespoň její jméno?“ jeho šepot je výraznější.

„Ne!“ zavrtí hlavou znovu Marty. „Je v šoku a nesnese přítomnost nikoho kromě panteřích samců.“ po chvilce dodá „Donovenových samců“

„Hm“ zamručí Břitva. „Takže je v bezpečí!“ pozvedne pohled. „Co ses ještě dozvěděl od bratra?“

„Percy říkal, že zítra jí přemístí do klanu jejího otce, protože Donoven musí jet na královské shledání.“

„No, to dává smysl, když je Donoven králův rádce.“

„Ode dneška bude pod stálým dohledem. Percy dále řekl, že mi bude pravidelně dávat o ní a jejím stavu nové informace.“

„Dobrá“ spokojeně pokývá hlavou. „Až se dozvíš jméno té samice, tak řekni Percymu, že se o to postaráme sami.“

„Myslím, že to budou chtít udělat oni.“ zasměje se Marty. „Ta maličká má víc ochránců, než si myslíš. Budou mít potřebu se pomstít, za její uvěznění a…“

„Chápu!“ skočí mu do řeči Břitva. „Ale ta samice, je na mém seznamu a oni by udělali lépe, kdyby se do toho nemontovali.“

„Vyřídím to Percymu, Břitvo!“ zasalutuje posměšně Marty.

„Ta samice ani netuší, že si zahrávala se špatnými samci. To, co je jednou naše, zůstane naším, až do usmrcení posledního člena našeho klanu. A běda tomu, kdo pouze pomyslí na to, že by na to mohl jen sáhnout!“

„Máš pravdu!“ zaburácí Martyho hlas. „Maličká je naše!“

Břitva se pozorně zadíval na svého bratra a souhlasně zavrčel. Neměl sice novou samici, která doplnila jejich řady, rád, ale byla pod jeho ochranou. Na znamení toho pozvedl láhev s pivem a pořádně si lokl. Ta neznámá samice bude litovat dne, kdy se narodila.